Krátký filmový dokument vypráví z dnešního pohledu neuvěřitelný příběh, kdy ani ne dva roky po sestrojení československých rubínových laserů byla provedena přímo v laboratoři našeho ústavu první laserová operace oční sítnice. Tento velmi riskantní krok se však vyplatil, operace byla úspěšná a úspěch podnítil výrobu oftalmokoagulátorů do nemocnic. Dokument dále mapuje likvidaci laserové laboratoře po invazi v roce 1968 a další vývoj, včetně některých současných laserových projektů Akademie věd.
Laserový paprsek, jeden z největších vynálezů 20. století, začali vědci Akademie věd v pražských Kobylisích zkoumat v druhé polovině roku 1962. Ve skromných podmínkách, s jedinou výbojkou a vlastnoručně sestrojenou aparaturou, ale velice úspěšně. Ve spolupráci s lékařem nedaleké nemocnice na Bulovce Janem Johnem provedl tým v čele s Janem Blablou a Alenou Jelínkovou sérii experimentů na očním pozadí králíků, jejichž struktura oka je velice podobná lidskému.
Laser se jevil jako ideální technologie pro léčbu odchlípnuté sítnice oka. Experimenty na kobyliském rubínovém laseru to potvrdily. Unikátní příležitost se naskytla v roce 1964, kdy lékař přivedl do laboratoře pacientku s potrhanou sítnicí, jejíž jedinou šancí byl zákrok laserem. Operace se zdařila a úspěch podnítil výrobu oftalmokoagulátoru. Jen do roku 1972 pomohl zachránit zrak více než 6000 pacientů.
Laserová technika se stala pro Ústav fotoniky a elektroniky Akademie věd vlajkovou lodí. Více než tři desetiletí například rozvíjí velkou infrastrukturu pro výzkum vláknových laserů a technologie optických vláken a drží se na špičce světového výzkumu…
Film vznikl při příležitosti 70. výročí vzniku Ústavu fotoniky a elektroniky.
