Ing. Jan Blabla, CSc., který je s naším ústavem spojen již od jeho samotného začátku – nastoupil k nám 1.10.1954, tedy úplně první den fungování ústavu, převzal medaili Františka Křižíka. Medaile je oceněním za zásluhy v oblasti technických věd a za realizaci výsledků vědeckého výzkumu. Jan Blabla proslul především svým přínosem k využití laserů v praxi, o čemž pojednává také dokumentární film První laserová operace oka v Československu a některé články v časopise JMO (Jemná mechanika a optika) k 60. výročí a 70. výročí našeho ústavu.
Slavnostní ceremoniál se konal 6. října v reprezentativních prostorách Akademie věd ČR ve vile Lanna v Bubenči. Laudatio pronesl doc. Ing. Pavel Peterka, Ph.D., ředitel ústavu.
Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, s Janem Blablou jsem se poprvé setkal brzo po sametové revoluci, když v sále jedné z vysokých škol v Dejvicích vyprávěl o své profesní cestě s lasery. Představte si velký sál, a uprostřed sálu na vyvýšeném místě stojí Jan Blabla u skleněné trubice jednoho ze svých helium neonových laserů. Sál měl zatemněná okna, takže když zhasla světla, všude nastala úplná tma. Trubice se rozsvítila a červený paprsek laseru proříznul celý velký prostor. Jan Blabla je úžasný vypravěč, a protože jsem se v té chvíli rozhodoval, na jaké zaměření se po dvou letech studia na jaderce (FJFI) vydám, tak mě upevnil v tom, že lasery jsou něčím praktickým, představitelným, že ta cesta má smysl. Podobně jako na přednášce v Dejvicích asi vypadala první československá veřejná demonstrace laseru, kterou udělal na jaře 1963 v planetáriu ve Stromovce. Těch národních prvenství měl Jana Blabla s kolegy více: v roce 1963 první vysokoškolský kurz laserové fyziky, který pořádala Akademie věd spolu s ČVUT právě v budově našeho ústavu; více než 700stránková skripta byla první rozsáhlou publikací o laserech v češtině a v červnu 1964 byla jeho laserem provedena první československá laserová operace oka, která je ostatně hlavním důvodem, proč jsme navrhli ocenit Jana Blablu medailí Františka Křižíka. Z dnešního pohledu to je neuvěřitelný příběh. Za necelé dva roky od sestavení prvního funkčního laserového zařízení, navíc vesměs z československých součástek, byla provedena přímo v jeho laboratoři první laserová operace oční sítnice. Hlavně od operujícího lékaře to byla mimořádná odvaha. Ten velmi riskantní krok se však vyplatil, operace byla úspěšná a úspěch podnítil výrobu laserových oftalmokoagulátorů do nemocnic, kterými úspěšně odoperovali tisíce pacientů. Normalizační čistky v 70. letech znamenaly konec práce Jana Blably v našem ústavu, ale nikoliv jeho práce s lasery; se štěstím našel práci v nynějším Českém metrologickém institutu, kde úspěšně rozvíjel laserovou metrologii délky. S Akademií stále spolupracoval, zejména s Ústavem přístrojové techniky (ÚPT) v Brně. Jan Blabla v našem ústavu působil od prvního dne ústavu, od 1. října 1954, a pracoval v týmu přesného času. Nyní náš tým pracuje s ÚPT na přenosu přesného času a optických hodinách, kruh se uzavírá. Závěrem nemůžu vynechat lásku Jana Blably k hudbě, hrál na varhany a vedl scholu u Ignáce na Karlově náměstí a založil nakladatelství Spectrum vydávající noty. Přeji si, abychom v Akademii věd měli hodně pracovníků, kterým se daří přenášet výsledky výzkumu pro blaho lidí, jako byli František Křižík a Jan Blabla.
Foto: Jana Plavec, AV ČR